501st legie kapitola 1
Kapitola 1: Záchrana holocronu
Darth Vader vyšel ze své nové ošetřovny. Lékařští droidi ještě provedli psolední úpravy kvůli jeho novému černému brnění-životadárného obleku. Takhle dopadl po boji se svým bývalým mistrem, Obi-wanem Kenobim. K tomu se právě upínali všechny Vaderovo emoce. Byl to jen a pouze čistý hněv a nenávist. Vzal mu Padmé. Uvrhl ho do tohoto obleku, znetvořil ho. Zradil ho. Po ničem víc netoužil, než Kenobiho znovu potkat a tentokrát zabít.
Povolal ho Darth Sidious, jeho nový mistr, nepochybně schopnější než ten předchozí. A tomuhle alespoň nebyl ukradený. Vyšel z budovy a okamžitě ho uvítala dvojice vojáků z 501. legie. Zasalutovali a jeden-Mynock, jak si pamatoval z před několika hodinami zakončených klonových válek-se ho zeptal: „Jste v pořádku, pane?“
„Ano, kapitáne. Kde je můj transport?“
„Za standartní minutu by tu měl být. Musel ještě natankovat, včera byl v akci.“
„To vy všichni, vojáku. 501. prokázala, že je hodna ochraňovat impérium. Nevybral jsem si vás pro chrám jediů nadarmo. Přál bych si, aby jste byli můj osobní oddíl. Jako za starých časů.“
„Pane. S radostí, ale to budete muset jít za komandérem.“
„To nebude třeba. Tvůj velitel bude muset uposlechnout našeho nového císaři. Jako my všichni.“
„Rozkaz, pane. A tady už máme ten transport.“oznamoval Mynock. Jeho druh už k němu vykročil. Všichni nastoupili a vzlétli. Kapitán na okamžik viděl vedle sebe svého starého známého Anakina Skywalkera. Moc se toho přeci jen nezměnilo.
Z úvah byl vytržen bolestivým výkřikem, mizejícím pod jeho nohama-jeho bratr byl totiž z dálky zasažen do hrudníku a padal do hlubin. O sekundu později byl zasažen i Vader. Jeho oblek ho zachránil, ale přivodil mu dýchací potíže. Temný pán se sesunul ke stěně transportu.
Přilétly další dva výboje, Vader litoval, že nemá svůj světelný meč. Jedna rána šla mimo, druhá zasáhla rameno. To už pilot reagoval prudkým otočením.
„Ne-...Jeho...My-Zabijte...ho.“vypravil ze sebe Sith.
„Rozkaz.“
Stroj se otočil a střelecké koule začaly prozkoumávat patřičnou budovu. Jenže odstřelovač již dávno utíkal ze své pozice.
„Rakety!“
„Ale pane, tím zabijeme desítky lidí!“
„Síla s nimi.“
Střely vylétly a explodovaly po nárazu do mrakodrapu. Řetězovou reakcí se výbuchy šířily dál, takže celá hroní polovina brzy padla do přeplněných ulic. Mynock se snažil ymslet jen na to pozitivní-vraha nejspíš potrestali.
LAAT nabralo svůj původní směr.
* * *
Almest Gruumplen-člověk a nájemný lovec, měl štěstí i smůlu v jednom. Vadera se mu nepodařilo skolit, ale také unikl vražedné salvě. Prozatím. Mrakodrap se totiž řítil dolů a drtil vše kolem sebe. Kolem něj šlehaly plameny, létaly tisíce střepin. On skrz to sprintoval k výtahu, sniperskou pušku na zádech. Věděl, že že nefunguje elektřina, výtahovou šachtou se chtěl jen spustit dolů. Musel ale být rychlý, jak vojáci, tak trosky mu jistě budou usilovat o život.
Vytáhl z pouzdra u pasu malou pistoli a nasadil do ní harpunu. Tou střelil pár metrů pod své nohy a skočil. Lanko se odvíjelo obrovskou rychlostí, jak padal, a přes jeho tenkost, vydrželo to škubnutí, když došlo. Nyní již posloužilo svému účelu a Almest, který se s jeho pomocí dostal dolu, ho nechal viset na místě.
Zapnul hologram a Zabrakovi před svýma očima řekl: „Vadera jsem nedostal, ale neboj, asi nebude mít čas po tobě jít. Bude chtít mě. Takže, kde mi předáš odměnu?“
„Ty,“ukázal Zabrak na svého známého, „doufej, že budou moji budoucí chlebodárci laskaví a nezabijí tě, až budeš nepotřebný. Byl jsi hodně naivní, když jsi si myslel, že ti ten holocron jen tak dám. Jediové si ho budou vážit určitě o několik tisíc kreditů víc.“
„Jsi zatracenej podrazák, Koto! Už vím, proč ses chtěl zbavit Vadera! Věř mi, že jestli se chceš v tuhle dobu paktovat s jediema, zaplatíš životem! Ale mě to vlastně může být jedno. Nejlíp udělám, když tě ještě udám.“
„Uvažuj, i když ti to nikdy moc nešlo. Vader prý umí vycítit myšlenky, pozná, že to ty jsi ho chtěl zabít. Takže ti nebude věřit a navíc tě popraví. Zbohem, Gruumplene.“ukončil komunikaci Von-mal Kota.
„Šmejd.“zavrčel nájemný lovec. Pak již uslyšel přistávající transporty LAAT/i. Z těch se jistě vyhrne horda vojáků, co ho předhodí Vaderovi. Pokud neuteče. A přesně to měl v plánu. Utéct, a pak zabít toho Zabraka.
* * *
Mynock jen dohlédl na to, že Darth Vader dolétl v pořádku a vydal se na jednu hlídkovou věžičku, jakých na Coruscantu byly stovky. Prošel kolem dvojice bratrů, kteří zde měli službu. Zasalutovali mu, ale on jim naznačil, aby ho ignorovali. Opustil jedinou místnost na vrcholku věžičky a vyšel na „balkón“. Odložil zbraň a ji i sebe opřel o zábradlí.
Stále se ještě nevyrovnal s posledními událostmi a teď navíc musel řešit problém s tím atentátníkem. Unikal mu motiv-že by bývalý poskok separatistů? O tom pochyboval.
Zavrtěl hlavou, jako by z ní ty myšlenky chtěl vyhnat. Když to nepomohlo, sundal si helmu a po dlouhé době se podíval na zapadající slunce vlastníma očima. Zauvažoval, jestli možná neměl zůstat ve vnějším okraji jako nájemný lovec, protože disciplínu klona už mít nikdy nebude. Normální klonový voják bývalé galaktické republiky, nyní galaktického impéria, by tady jen tak nepostával, a nečučel na obzor, říkal si. Měl by jít do kasáren a zjistit co má dalšího na práci. Nebo možná čekat před ošetřovnou Vaderovi k službám.
Jeho dilema vyřešil zvuky přicházející z jeho helmy. Rychle si ji opět nasadil. Původní hlášení už nestihl, ale pochopil rozkaz-nasednout do nejbližšího transportu a vydat se na místo útoky na Temného lorda. Povzdechl si: „Tak takhle zase končí volno.“
* * *
Von-Mal nervózně postával v jednom z nižších Coruscantských pater, schovaný za rohem jednoho mrakodrapu, který z tohohle patra vyrůstal. Holocron měl pečlivě schovaný v plášti, který dokonale svého majitele ukrýval. Kápě mu také poskytovala výhodu neviděného pozorování.
Za několik minut se zde měl setkat s jistým zastáncem republiky. Bylo to nebezpečné, ale stále lepší než nechat se vidět s jediem. Slíbená částka-sto tisíc kreditů-ho také dělala o něco ochotnějším.
Minulo ho několik humanoidů. Musel zadržet dech, aby se z jejich zápachu nepozvracel. Nikdy nežil luxusně, ale tahle patra byla strašná...
„Rád vás vidím, Koto.“otočil se ale najednou jeden z nich. Gran by ale správně neměl mluvit basikem!uvědomil si vyděšeně Von-Mal. Jenže domnělý Gran si právě stáhl z obličeje masku a ukázal se jako jeho republikový kontakt. „Máte to tady?“
„A-aaa-ano, hned...“zakoktal, stále trochu překvapen. Kdyby to byl imperiál, byl by již nejspíš mrtev.
Zalovil v plášti a holocron po několika napjatých sekundách vytáhl. „A co moje platba?“
„Jistě, přesně jak jsem slíbil, mám tady...“ K dalšímu slovu se už ale republikán nedostal. Hlavu mu totiž propálil výstřel ze sniperské pušky. Von-Mal nebyl první sekundu schopen pohybu, pak to ale napravil a o to rychleji sebou švihnul na zem. Bylo na čase. Druhý výstřel prosvištěl jen těsně nad ním. Teď měl útočník výhodu, ale dal si příliš záležet na okázalosti. Místo aby Zabraka na místě dorazil, postavil se a rozchechtal tak, že to muselo být slyšet ještě na Alderaanu. Von-Mal v něm poznal Gruumplena, kterého najmul na likvidaci Dartha Vadera, jejímž cílem bylo upoutat pozornost všech vojáků v okolí. A také smrt toho zatraceného člověka, aby mu nemusel nic platit!
Von-Mal Kota si naštěstí stále uchoval dost pohotovosti, aby na svého protivníka přestal vyjeveně zírat a rychle se převalil za nejbližší budovu. Teď se musel rozmyslet co bude dělat, měl na to asi deset vteřin.
Jedno bylo jasné-ke kreditům se už nedostane, ale tady šlo o holý život!
* * *
Mynock se svým a ještě jedním dalším týme přistál jen pár metrů od stovek metrů pekla, kterým se stal zničený mrakodrap, když ho při snaze zlikvidovat atentátníka rozstřílelo LAAT. Nyní ležel na zemi. Pod jeho vahou se i tato obrovská plošina značně prohýbala a hrozilo zničení. To by zabilo tisíce bytostí pod nimi. Nebylo na výběr, trosky musely být rychle odstraněny-a tady byl problém. Všechny byly totiž v plamenech, některé se tavily, z některých sršela elektřina, některé byly zabarikádované tunami jiných částí budovy. A v tom všem musel podle nových rozkazů Mynock najít cokoliv, co dokáže smrt úskočného vraha, nebo vypoví o místě, kde se může nalézat.
Mynock vykročil k jednotce požárníků, kteří zcela bez efektu kropili peklo před sebou tunami vody a nejrůznějších hasicích látek.
„Hej, můžete nám pomoct?“
„Co-Co to sakra?! Co tu dělají vojáci?“ukázal se nepříliš přátelsky naladěný velitel hasičů.
„Jsme tu s pověřením lorda Vadera. Musíme se dostat dovnitř.“
„Na šílence nemám čas, je tu ještě kupa práce.“
„Ale my máme rozkazy!“
„To já taky, klone.“
Po poslední větě se Mynock rozhodl přestat se slušnostmi. Na oslovení klone byl citlivý. Vytáhl pistoli, odjistil ji a namířil ji požárníkovi přímo do obličeje. „Dejte mi zkrátka dva své muže a udělejte mi cestu, nebo vás budu muset přesvědčit, že Vader to myslí vážně.“
„Tady ten zatracenej jedi nerozkazuje!“
„ROZKAZUJE VŠEM! Císař mu tu pravomoc udělil! A teď už udělejte co říkám, nebo vás budu muset odvéct!“přestal se kapitán ovládat.
„Nebo mě zastřelíš?“odfrknul si hasič posměšně. Mynock už se ale opravdu přestával ovládat. S Novým řádem císaře Palpatina se evidentně civilové ještě nesmířili. Rozhodnul se, že bude třeba je to naučit.
Přenastavil blaster na omráčení a z půl metru vystřelil muži do obličeje. Ten se zhroutil jako opilý Wookiee. Vyděšených pohledů si nevšímal, a naznačil jednomu ze svých kolegů, ať to vyřídí.
„Takže, nemáme celej den. Vy dva se mnou, zbytek - zrušte ten oheň!“ rozhodl Mynock příkře, když jeden z jeho mužů odtahoval omráčeného požárníka do transportu. Rozhodnutí co s ním nechají na Vaderovi.
Deset klonů a dva lidští muži se vydali do tavícího se pekla. Po pár minutách v troskách mrakodrapu již přestávali vyděšeně ucukávat, když jejich brnění a v případě hasičů kombinézy, olízly plameny, nebo na ně vystřelila sprška jisker. Postupovali pomalu-příliš pomalu. Jakékoliv důkazy, které zde měli najít, by mohly brzy shořet. Mynock proto rozhodl, že se rozdělí.
„Teda, tyhle byty dlouho nebudou k pronajmutí.“poznamenal tiše Dex-papírově nejlepší bojovník Mynockovo nové jednotky. Nikdo z ní však ještě nedostal možnost projevit schopnosti před tímto kapitánem.
„Drž zobák. Hledám bezpečnostní holograf.“ozval se mrzutě Úhoř-věčně profesionální voják, který neměl hlavu pro nic jiného než aktuální úkol.
„Ty si fakt myslíš, že činžák jako tenhle má takový zařízení? Zvlášť takhle nízko umístěnej?“
„Jo. Měl.“ ukazoval Úhoř na kouřící hromadu, jenž patrně ještě nedávno mohla být ovladačem holokamer. „Tim padá muj plán. Kapitáne, nějaký návrhy?“
„Kryjte se!“přešla od něj jediná odpověď. Nikdo nechápal, ale všichni byli vycvičeni k tomu, aby bleskově na slovo poslechli. A tak se i stalo. Jediný problém byl, že jejich hasiči takvý výcvik neměli, a blasterové palbě neuhnuli.
„Řachani!“vykřikl někdo.
„Cože? Jak se...“
A opravdu. Zpoza hromady suti vycházeli jeden superbojoví droid a jedno droidí komando. Bylo záhadou, jakto, že nebyli deaktivováni, ale klony to po první salvě přestalo zajímat. Byli tady a bylo třeba je sešrotovat jako za starých dobrých časů.
„Bacha!“pokusil se Mynock strhnout jednoho spolubojovníka za kus zdiva. Nebyl ale dost rychlý a náhle si uvědomil, že táhne mrtvolu. Zaklel, narovnal se, a do super bojového droida s řevem několikrát vystřelil. Komando bylo ale již o stupeň dál. Saltem se dostalo za krytí imperiálních vojáků a dva přitom sestřelilo. Poslední droidův čin, vzhledem k tomu, že Mynock byl na místě protivníkova dopadu dřív než on. Zabodl mu vibronůž do krku, až se vyrojily stovky jisker. Ne, že by v okolí vynikaly.
„Důkazní materiál.“zafuněl, když droidovi utrhl hlavu a svalil se k druhům.
„Skvěle. Teď už jen přežít.“poukázal Dex trefně na stahující se kruh ohně. Mohli jen doufat, že požárníci mezi sebou mají někoho stejně schopného, jako byl jejich omráčený velitel...
* * *
Von-Mal Kota začínal uvažovat, že jedijský holocron zahodí do hloubi Coruscantu. Co ho získal, šlo do s ním od desíti k pěti. Ale přeci jen by ho to nezbavilo Gruumplena-toho prokletého člověka, kterého nikdy neměl najímat. Tomu teď šlo zřejmě hlavně o pomstu. A tak jedinou možností zůstávalo zkontaktovat kupce, když byl jejich agent zabit. To už ale pochopitelně udělal. Nyní se za posledních pár kreditů snažil sehnat odvoz k sídlu republikánů. Nakonec se musel spokojit s taxi speederem...
Konečně se cítil v bezpečí dost nato, aby vytáhl hologram a ohlásil se muži, který se představil jako kapitán Naboovských stráží Typho. Kdyby tak neučinil, riskoval by sestřelení.
Vozidlo několik minut kličkovalo hustou Coruscantskou dopravou, než konečně spatřil cílovou budovu a jednu z jejích přistávacích plošin. Viděl na ní jen několik civilů-z počátku ho to znepokojilo, pak si vybavil, že jeho předchozí kontakt byl ochotný zamaskovat se za Grana.
„Takže, pane, to bude dvě stě kreditů.“zabrmlal sotva srozumitelným basicem rodianský taxikář. Za normálních okolností by ho za takový požadavek Von-Mal zabil, ale raději ne před loajalisty. Ti mu již vyšli vstříc a stáhli si kápě.
Vystoupil a podal jednomu z mužů ruku. „Dobrý den. Já jsem Kota. Mám tu zásilku.“
„Tohle si nechte pro někoho jiného. Za námi, tady ještě může mít impérium oči a uši.“zavrčel potichu jeden z „civilistů“, než ho popadl a odtáhl dovnitř budovy.
„Hej, a co moje peníze?“bylo to jediné, na co se rodian zmohl. Pak usoudil, že zdraví je důležitějš než pár kreditů a šlápl na plyn.
Se zacvaknutím dveří si Von-Mal teprve pořádně uvědomil, že již není cesty zpět. Že vsadil svůj život. Mohl jen doufat, že republikáni budou tak laskaví, že mu ty peníze dají-zrovna tak ho teď mohli zabít a halocron si vzít.
Prošli jednou krátkou chodbou, ve které postávalo několik ozbrojených lidí. Po jejím překonání se ocitli v prostorně kruhové místnosti, lemované početnou jednotkou. K Zabrakovu nemalému zděšení uprostřed ní meditoval rytíř jedi.
„Cítím tvůj strach...“zašeptal mistr. Ani se neobtěžoval otevřít oči. „Cítím, že se bojíš impéria... Ale i mne.“Konečně jako by se probudil, postavil a a s přátelským úsměvem vykročil k němu.
„Já...Mám pro vás ten holocron.“
„O své peníze se neboj. My ti neublížíme, ani tě nepodvedeme. Ale někdo tě sleduje...Tvůj známý nájemný lovec...“
„Gruumplen. Almest Gruumplen. Můžete mě ho prosím zbavit? A když to uděláte, prodám vám tu krabičku za padesát tisíc.“
„NE! Cítím, že jsi ho podvedl. Oba jste lotři, nepokoušej se vyjednávat!“vyjelo z jediho. Pak se naštěstí umírnil a řekl: „Ale můžeme tě tady na okamžik ukrýt, budeš-li si to přát.
Von-Mal toho měl právě dost. Nervózně se rozhlížel po všech přítomných. Neomhl již déle snašet tíhu všech těch pohledů a vyhrkl: „Poslyšte, vezměte si tu zatracenou věc, a dejte mi mé peníze. V takovém případě jsem o vás v životě neslyšel a už se neuvidíme! Chci jenom vypadnout z téhle zatracené planety!“
„Mohu, mistře jedi?“vmísil se do hovoru kapitán Typho.
„Ale jistě.“
„Děkuji. Tedy, Koto, tady jsou vaše peníze. Vše na té kartě, klidně si to ověřte.“ Oba předměty byly během sekundy předány a Zabrak se již chtěl rozeběhnout k východu. „Nebudeme vás tady držet, ale naše monitory ukazují, že celou oblast má ten váš Gruumplen na mušce. Sotva vyjdete, zemřete. Útočiště vám nabízíme naposledy.“
To Von-Mala zadrželo. Hlasitě polknul a zhodnotil situaci. Usoudil, že tady již nemá coo ztratit a tak rezignoval: „Informujte mě, jakmile bude volná cesta, ano?“
„Skvěle. Mistře jedi. Koto. Teď musím letět. Snad se ještě někdy setkáme.“ zakončil setkání Typho. „Hodně štěstí.“
* * *
Coruscatnskou nocí prosvištěl jeden transportér LAAT/i. Na tom by nebylo nic neobvyklého, kdyby se na jeho palubě nenacházel Darth Vader. Ještě zajímavejší byla zpráva, kterou mu přes hologram poskytoval kapitán z 501. legie Mynock.
„Droidí komando říkáte? Zajímavé. Ještě to prověřím.“
„Není třeba, pane. Už jsme z jeho obvodů vycucli všechno důležitý. Pracuje pro našeho hledaného atentátníka, a co je zajímavější, navádí nás k jeho nejnovějšímu cíli. Tím je jistý Zabrak jménem Von-Mal Koto. Jeho smrt by mohla být přínosnější než toho vraha.“
„Proč myslíte?“
„Protože on ho najal, pane.“
Vader párkrát hrozivě vydechl, než oznámil: „Pošlete mi souřadnice a vezměte úderné jednotky, kapitáne. Pilote, ty na ty souřednice taky poletíš.
„Ano, pane.“
* * *
V úkrytu republikových loajalistů se rozezněl alarm. Radary hlásily desítku transportů-rychle se blížících transportů. Typho spolu s desítkou Nabooanů běžel k zadní pristávací plošině, na které bylo pár stíhačů N-1 Naboo starfighter. Každým okamžikem měl pro ostatní přiletět transport, Typho jako pragmatik ale věděl, že již bude příliš pozdě. Mistr Jedi byl na to také dost inteligentní, takže kapitánu předal onen holocron s tím, ať ho předá jinému rytíři, když nějakého potká.
Nabooana nemusel nikdo dvakrát pobízet. Odstartoval o půl minuty později.
* * *
„Pozor, pánové, může to trošku drncat!“vykřikl Mynock těsně před přistáním. Výjimečně se mílil, zvenčí budova vypadala opuštěně. Rychlé skeny říkaly něco jiného.
Dveře LAAT se otevřely a on se se svojí jednotkou vrhl ke vstupním dveřím. Předběhl ho ovšem čtyřčlenný oddíl komanda. Ten se se zámkem nepáral a vyhodil ho do vzduchu. Mynock mohl jen pokrčit rameny a říct: „Proč ne?“ pak už vpadl do chodby a byl rád, že to komando před sebou má. Odpadlíci ho naopak museli proklínat-ti co to stihli- protože rychlopalné DC-17 měly něco do sebe.
„Teda, s touhle bouchačkou bych byl eliťák taky...“poznamenal Dex.
„Jestli jednoho z nich sejmou, je tvoje.“ slíbil Mynock, když dorážel jednoho sténajícího člověka.
Druhé dveře byly vyhozeny do povětří. Ale taky kloni narazili. Před vojáky stanul rytíř jedi.
Problémem speciálních komand bylo, že nebyli tak absolutně poslušní. To zajistilo vteřiny, kdy si nebyli jistí, že by měli jednoho ze svých starých spolubojovníků zabít. Jedi s tím takový problém neměl a čtveřici třemi ranami skosil.
„Palte!“zařval někdo vzadu. Nebylo to ale nutné-před všechny muže dopadl Darth Vader. Vytasil zelený světelný meč, který patřil jednomu z téměř vyhlazeného řádu. Podle všeho si ještě nestihl postavit nový. Působil tak nějak nepatřičně, oproti masivnímu temnému brnění, a ani Sithovi nesedl do ruky. Bojovat se s ním ale dalo, jak ukázal, když se střetl s protivníkem.
Mynock byl trochu zděšen, když viděl neohrabané útoky svého pána. Pamatoval si toho excelentního bojovníka Anakina Skywalkera, a tenhe se mu opravdu nepodobal. Podle všeho za situaci mohlo narychlo sestrojené brnění...
Vader jednou rukou skřížil svoji čepel se stejnobarevnou jediovo, ale druhou mezitím vymrštil vpřed a udeřil jediho do obličeje. Ten se zapotácel do zadu. Ještě kopnutí a dva prudké údery, a Mynock spatřil prostor dostatečný nato, aby tudy i se svými muži prošel.
„Běžte, vojáci! Já se o něj postarám!“
„Přeceňuješ své schopnosti. Cítím všechny tvé myšlenky. Poznávám v tobě temný stín Anakina Skywalkera. A také to, že již nejsi tak silný, jako byl on.“
Členové 501. pak již slyšeli jen zběsilý řev a údery světelných mečů. Sami měli vlastní boj. Prioritou bylo zajištění hangáru, aby odsud žádný zrádce neunikl...
* * *
„Konečně! Připadalo by mi, jako by ty transporty letěly z druhého konce galaxie!“radoval se Von-Mal, když do hangáru dosedly dvě lodi velikosti Malého Sokola, ovšem mnohem podlouhlejšího oválného tvaru.
„Cizí jdou poslední.“rýpnul si do něj s ůsměvem jeden voják.
Ostrá odpověď zanikla v palbě, ozývající se zpoza dvěří. Byli již téměř u hangáru...
„Nasedat, rychle!“ volal nějaký republikánský důstojník. Ale bylo příliš pozdě. Dovnitř se nahrnuly jednotky 501. legie, které jen málokdy minuly jednou zaměřený cíl. Situaci ztěžovaly skupiny upchlíků tlačících se do lodí. Republikáni měli navíc tu nevýhodu, že na rozdíl od klonů do davu odmítali střílet.
„Kryjte se, všichni se musí dostat na palubu!“vykřikl bývalý člen senátního komanda, který se také s impériem nesmířil. Jako svého protivníka si ho říše navíc zpečetila, když mu za jeho útěk povraždila rodinu.
„Všichni to nestihnou, Joriku!“ odpovídal nato starý člen ochranky klony zavražděného senátora, který se impériu stal nepohodlným. Stará historie mu teď však byla stejně ukradená, jako jeho příteli z komanda. Oba pochopili, že se tentokrát zachrání jen někdo. Vykašlali se na krycí palbu a skočili do transportu. Zrovna odlétal, stihli to na poslední chvíli.
Von-Mal zaklel, když mu těsně před obličejem prosvištěl výboj. Druhá loď tu také nebude čekat věčně, uvědomil si. Když vedle něj padl jeden člověk, měl rozhodnuto. Popadl jeho blasterovou pistoli a opětujíc palbu se ke starému transportu dostal-v momentě, kdy z hlavně jednoho raketometu vylétla protipancéřová střela a zničila ho.
„Tohle je konec!“vykřikl zděšeně, ale ještě stihl klonového bazukáře zabít. Pak usoudil, že potřebuje chvíli přemýšlet a hodil sebou do hromady trosek.
Ono se ale špatně přemýšlí, když kolem vás umírají desítky lidí. Když se navíc nebezpečně přiblížily nárazy světelných mečů, vymyslel nový plán.
„Kryjte mě, lidičky!“ vykřikl a rozeběhl se k vratům hangáru. Není přece možné, aby na zadní přistávací ploše nebyla žádná loď, říkal si. Nebo ano? Nezabýval se tím. Vedlejším efektem bylo, že jeho spolubojovníci prohlédli plán, a místo aby ho kryli, se nahrnuli za ním. Pak se vynořil problém číslo dvě-před nimi sice stáli dvě LAAT, ale byly plné klonů.
„Palte!“
* * *
Vader slyšel doznívající zvuky přestřelky. Vůbec ho však nezajímali, stále bojoval s mistrem řádu jedi. Nebýt toho proklatého brnění, dávno by mu setnul hlavu, ale takhle byl strašlivě omezený. Zjistil i, že se mu hůře drží rovnováha...
Sek, pod který by se Anakin sehnul a stihl ještě zaůtočit, musel blokovat jedijskou čepelí, která mu navíc vůbec nesedla do robotické ruky v rukavici. Pak se pokusil o nemotorný výpad vpřed, přičemž se jeho protivník jen protočil a plynule seknul. Síla naštěstí Vadera neopustila, s její pomocí zastavil čepel, která by mu jinak protnula hruď. Stihl si dovolit ještě jednu prudkou ránu – a jedi padal! Až teď si všiml, že se probojovali do hangáru, a on ho právě shodil ze schodů o dva metry níže.
Bitva zkončila, všude se povalovali mrtví. I palba ze zadní plošiny utichla. Byli tu jen oni dva.
Seskočil za jediem a znovu zaůtočil. Výhodou nových robotických paží byla neuvěřitelná síla. Hodlal jí plně využít, protože to teď byl jeho jediný trumf.
Začínal si zvykat, přizbůsoboval útoky omezeným možnostem a nalézal údery, ve kterých své obrovské síly mohl využít nejvíce. Zatlačoval protivníka ke stěně, když ten udělal něco neočekávaného. Naznačil totiž úder na rameno, pak ale rychle meč stočil dolů a sekl Vaderovi po břiše. Rozpáral jen kůži a černý oblek, i tak stačilo jedno kopnutí a temný pán se svalil k zemi. Jedi nevypadal, že by se chystal uvolnit něco ze své schovívavosti, jíž byl jeho řád tak proslulí. Rozmáchl se a... Stočil čepel zpět a začal odrážet příliv modrých blasterových výbojů.
To přišli Vaderovo vojáci. To, co by Anakin nedokázal, mu teď nedělalo problém-přivolal si Silou blasterovou pistoli a třikrát vystřelil na jediovo záda. Ten však poznal nové nebezpečí, ohnal se mečem, třikrát jím máchnul a...jednou minul. S propálenou hrudí klesl na kolena, a i kdyby již nebyl mrtev, slava klonových vojáků by ho jistě dorazila. Tohle byl konec boje.
„Kapitáne Mynocku... Jak dopadla bitva?“zasípal Sith.
„Neležíme na zemi, lorde. To znamená že oni ano.“zazubil se Mynock pod helmou. Náhle se rychle otočil, když mu senzory v helmě hlásili pohyb těsně zaním. Zamířil přímo na to místo-a uviděl jen těžce raněného, neozbrojeného, plazícího se Zabraka.
„Pane?“zeptal se a ukazoval na něj v otázce, co s ním. Bál se, že mu Vader nařídí ho zastřelit, a nevěděl, jestli by to dokázal. Naštěstí k tomu nedošlo, temný lord ho totiž osobně popadl za krk, zdvihl jakoby nic nevážil a praštil s ním o stěnu.
„Kam letěla ta loď, špíno?!“zahřměl.
„K-k-kdo jste?“vykoktal raněný Zabrak.
„To je ten Koto, který nás sem přivedl.“oznámil Úhoř. Patrně mu nevadilo, že tím toho muže odsoudil k záhubě.
„Takže, Koto-KDE JE TA LOĎ?!“Udeřil s ním znovu o stěnu tak silně, že málem opadala stařičká omítka, která se tady ve spodních patrech ještě používala. Nedostal z něj nic než zasténání.
„KDE?!Řekni mi to, nebo z tebe vymlátím duši!“přísahal Vader.
„Kaal'Naar. Prosím, nechte mě jít.“
„Kaal'Naar u Ansionu?“
„Aanoo...Lorde Vaadere...
„Co tam chtějí?“
„Sakra, já nejsem republikán...Jen jsem byl ve špatný čas na špatném místě!“
„To my už víme. Kde je holocron?“
„Vy...Jak o něm víte? Tohle všechno je kvůli němu?!“
„To je kvůli hrozícímu povstání a zradě řádu jedi! A teď, co chtějí na Kaal'Naaru?“
„ŘÍKÁM ŽE NEVÍM!“vybuchl značně nervózní Zabrak.
„Pak již tvé služby nebudu potřebovat...“
Ale než světelný meč dosedl Vaderovi do ruky, celá země se zatřásla a budova se začala bortit. Exploze trhaly strop, suť zasypávala klony i temného pána. Von-Mal toho bleskově využil a doběhl k jednomu z transportů LAAT/i, pro jehož posádku se trosky staly osudnými. Loď neměla hyperpohon, ale nemohl si vybírat. Skočil do pilotní kabiny a odstartoval směrem k vesmírnému přístavu.
„Sestřelte tu zatracenou loď! Povstalci nám chtějí uniknout!“křičel Vader, zatímco podpíral Silou bortící se budovu, do které střílel první uniklý transport s posádkou této základny.
„Nechtějí aby se odsud něco našlo.“usoudil Vader.
Palba náhle ustala. Loď se ponořila do hyperprostoru.
„Kontaktujte velitele Bacaru a Neya. Mynocku, vy je se svými muži poletíte podpořit do systému Ansion. Jestli ten Zabrak nelhal, u Kaal'Naaru brzy přistane loď s holocronem, i nepřáteli impéria.“
„Ano, pane.“
-komentáře:NAŘÍZENY :D
Komentáře
Přehled komentářů
Jo, tak to naštve. Ale ty něco vymyslíš.
Malý Sokol
(orkin-ondřej rolník, 5. 1. 2010 19:44)dostal sem úžasnej nápad...a pak sem ho musel smést ze stolu... takže ne, Malý Sokol se neobjeví, protože děj je prej vyžranej v nějakým americkým románu, kterej ani nebyl přeloženej do čj :(
pokračování
(orkin-ondřej rolník, 3. 1. 2010 18:11)nechci prozrazovat nic o příběhu, ani překvapení, ale 501. legii 2 sem chtěl zkrátka pojmout jinak... za a) už to nebude "dobrá" a "zlá", ale pohledy z obou stran, za b)budu hromadně "vykrádat" ostatní autory, protože z téhle doby je spousta postav, které se mihly a zase zmizely, přitom byly třeba zajímavé...
Jooo
(Andrew26, 3. 1. 2010 13:43)No konečně, myslel jsem že se bez 501. unudim k smrti. Už se těšim na další,
To naštve
(Andrew26, 7. 1. 2010 20:44)