Jdi na obsah Jdi na menu
 


501st legie kapitola 7

19. 10. 2010

Kapitola 7: Correlian jako Correlian

Mynock s Neyem seděli ve velké kulaté místnosti, spodním patře ještě většího mrakodrapu na ještě větší planetě Correlii. Ve městě, které se stalo základnou protiimperiálního odboje v den, kdy impérium vzniklo. A jeho vůdce, který je přijal, jménem Marrah Vat seděl naproti nim.

Společně s otevřenými ústy sledovali holografickou nahrávku jejich Agamarského přítele Kaptaha Mika, jak usilovně střílí někam mimo obraz a křičí: „Potřebujeme ihned pomoc, pane! Jsou tu imperiálové, odboj nevydrží! Musíte...“ Jenže v ten moment padl a přes něj prošlo několik stormtrooperů. Hologram byl zničen a nahrávka skončila.

Po minutě ticha se ozval Marrah Vat, postarší muž s pistolí stále u pasu: „Pro ně už nemůžeme nic udělat.“ Se zaťatými zuby přelétl pohledem podlahu a zhluboka se nadýchl. Tím jeho nepokoj skončil. „Jsem rád že jste přišli. Jste vítáni a poskytneme vám vše, co budete potřebovat, ale,“ zarazil je jednoduchým gestem než mohli začít mluvit, „nečekejte žádné muže nebo munici. Obojího máme kritický nedostatek.“

Promiňte pane, ale na co ty věci použijete, když ne na boj proti impériu?“ začal velice nediplomaticky Mynock, čímž si od přítele vysloužil temný pohled.

Vat se ušklíbl. „To je to nejlepší. Použijeme je proti zdejším hlupákům, kteří imperiály považují za právoplatné vládce. Vypukla tady občanská válka. Jestli v ní zvítězíme, pak teprve můžeme vyzvat impérium.“

To nebylo dobrá situace. Vader mohl kdykoliv přiletět a oslabený odpor vyhladit. Oba kloni si situaci uvědomovali, každý na ni však nahlížel zcela jinak.

Pak vám ji musíme pomoct vybojovat.“ prohlásil Mynock. Neya tím opravdu zarazil, komandér se ale již naučil bývalému kapitánovi věřit.

Ehm... Co prosím?“ zeptal se zdvořile zaražený Marrah Vat.

Jsme zde abychom bojovali. Jestliže jsou imperiální loajalisté stejný problém jako impérium, můžeme vám pomoct se s nimi vypořádat. Stormtroopeři přitom nejspíš opustí své stanoviště a budou se snažit jim pomoct. S naší pomocí můžeme zlikvidovat oba problémy.“

Vat byl evidentně nadšený, totéž se ale určitě nedalo říct o Neyovi. „Nemůžeme to probrat někde... v soukromí?“ zvedl výrazně obočí.

Jenže bývalý kapitán již byl rozhodnutý. A jak Mynockovo staří známí již dobře věděli, když si něco umanul, nedalo se na tom již nic změnit.

Vat ještě chvíli čekal co se stane, ale když bylo stále jen absolutní ticho, prohlásil: „Dobrá, možná byste ocenili prohlídku města. Musíte vědět, s čím do toho půjdete. Výtám vás v odboji.“ řekl, než si s oběma klony potřásl rukou.

O dvě minuty později stanuli na vrcholu mrakodrapu, každý s jedním makrodalekohledem a místní vůdce ukazoval co a jak. „Támhle,“ ukázal na jednu zbořenou budovu, „máme dokonce provizorní protiletecký úkryt.“

Dokonce?“

Musíte vzít v potaz naše omezené možnosti. Vláda je na straně impéria, takže jsme víceméně vzbouřenci. Navíc naši protivníci nemají letouny.“

Až se k nim přidají ostatní kloni, tak jich budou mít až až.“ mínil Neyo.

Souhlasím.“kývl Vat. „Právě proto doufám že císař takové povstání nebude řešit.“ vážně se podíval novým spojencům do očí. „Jestli budou chtít, pošlou sem flotilu a všechny nás zmasakrují.“

Nejsou to veselé vyhlídky, usoudil tiše Neyo. Ale bráno kolem a kolem, byla to jejich nejlepší možnost zasadit impériu bolestivý úder a možná získat další lidi pro svoji věc. Hlavně jejich bratři si musejí uvědomit, že nyní slouží zlu.

A támhle máme dva protiletecké turbolasery.“ukazoval dále Vat na úzkou zabarikádovanou uličku v dálce. „Vidíte tu cestu? Celá je zaminovaná, jestli tam vlezou, naše zbraně nejsou v nebezpečí.“

A kolik vlastně máme vojáků. A oni?“ Neya překvapilo, že se na to dosud vlastně nezeptali.

Žádné, kapitáne. Všechno jsou dobrovolníci, na obou stranách, nepočítate-li případné stromtroopery. Ale jestli vám jde o čísla, je nás tady na čtyři stovky.“

To není zlé. A jich?“

Každým dnem víc.“

* * *

Cože? Holocron, pane?“zeptal se Úhoř, který stál v troskách jeho raketoplánu na Caridě.

Ano, kapitáne. Vaší vinou unikli.“ozval se temný hlas Vadera z komlinku.

Pane, nevěděli jsme o tom, že ho mají. Nevěděli jsme ani že tu jsou. Překvapili nás a zaskočili.“

Žádné výmluvy. Agamar již dostihla moje pomsta. Než se znovu setkáme tváří v tvář, radil bych vám ten holocron mít, veliteli.“

Lorde Vadere, pokud vím, skočili do hyperprostoru. Nejdřív musíme vypočítat polohu na kterou letěli. Hned jak se tak stane, vezmeme co nejvíc mužů a poletíme za nimi.“ přispěchal Úhořovi na pomoc Bacara.

Dorazím tam také. Nepodceňujte protivníka, komandére. Nesmí znovu uniknout.“ Poslední věta zněla dost výhružně.

Ano pane.“ řekl a ukončil spojení.

Tak to bychom měli. Teď jen ty souřadnice...“

* * *

Neyo posedával na dvorku malého dřevěného domku, kde žila jedna z chudších zemědělských rodin této vesnice. Všechna Mynockova logika mu nemohla vysvětlit, co v téhle smradlavé díře dělal. Náladu mu nezvedlo ani tažné zvíře, které se mu svým jazykem neúspěšně snažilo pomoct.

Kapitán již deset minut horlivě diskutoval se skupinou rolníků. Bylo to součástí jejich povstalecké kampaně. První ze všeho jim totiž Marrah Vat zadal získat pro odboj více lidí. Nezmínil se, jak jsou zdejší tvrdohlaví, a jak mají smradlavá zvířata.

Neyo znovu zkontroloval oblohu makrodalekohledem, aby zjistil, že v dohledu stále není žádná podezřelá loď. A tak posté odstrčil dotěrné domácí zvíře, opřel se o plot a odpočíval. Polední slunce ho uspávalo...

Dalších deset minut trvalo, než Mynock konečně vyšel ze dveří a něco na něj zavolal, a když se to nedočkalo reakce, kopnul do něj. Neyo se s leknutím probudil, posadil a zavrčel: „Víš, máš zabíjet imperiály, ne kopat do spících přátel.“

Kapitán se zazubil. „Ale vůbec ne. Pamatuješ? Jsme tady na vyjednávání.“

A?“

A? Máme další přesvědčené dobrovolníky, které jsem získal, než ty si se tady vyspal.“ oznámil Mynock s dalším úsměvem.

Výborně, takže můžeme letět dál?“

Místo odpovědi jim zapípaly komlinky v helmách a ozvalo se: „Pánové, chci vás za hodinu na velitelství. Máme nové informace. Marrah Vat konec.“

Kloni se na sebe podívali. „Tak, konec zábavy.“

* * *

Oba kloni nervózně přemýšleli, co se mohlo tak naléhavého stát, zatímco dobýhali posledních pár metrů k velitelskému centru (velkému mrakodrapu, ve kterém předtím vysedávali). Velitel milice na ně již čekal. Všimli si, že má na obličeji velkou krvavou sečnou ránu. Ani se nemuseli ptát, Marrah Vat jim na rovinu řekl: „Bombový útok. Dostaly to horní patra mrakodrapu, pozorovací stanoviště. Dálkově naváděná.“

Kdo?“ zeptali se bratři najednou.

Imperiální loajalisti, místní. Zdá se že je zezhora konečně popohnali. Měl jsem štěstí že jsem vyvázl. Ta jizva se neudělala sama, kdyby vás to zajímalo.“ zašklebil se kysele. Šrapnel, pomyslel si Mynock. „Teď čekám na hlášení z kraje města. Než...“ Marrahův monolog přerušilo očekávané zapípání zápěstního komlinku.

Vat, centrála.“štěkl velitel.

Máme návštěvu, pane! Měl byste sebou hodit na naše souřadnice. Zdá se že se sem řítí několik měst! Jsou jich tisíce!“

Bývalému kapitánovi přejel mráz po zádech. Jich bylo sotva pár stovek! „A co technika?“ vložil se do rozhovoru těsně před jeho ukončením. „Mají vlastní vozidla? Jsou s nimi imperiálové?“

Musíme tam jít.“ zavelel Marrah ještě před odpovědí. Skupina nastoupila do speederu, zatímco se ozývala pomalá odpověď. „Ne pane, řekl bych že tam stormtroopeři nejsou. Co se techniky týče, jen několik městských speederů, na některých z nich se vezou těžké opakovače.“

Vojáci si trochu oddychli. To situaci vždy usnadňuje. „Takže nic pancéřovaného?“

Nic pancéřovaného.“ odvětil s trochou opravdového smíchu pozorovatel.

Fajn, Mynock konec. Za chvíli jsme tam.“

Prolétali ještě nedávno pustými uličkami, po nichž však pobíhaly desítky nohou. Všechny směřovaly jedním směrem. Ty turbolasery by také nemuseli být k zahození, pokud se nepřítel probojuje až k nim, pomyslel si Neyo. A když konečně dorazili k obranné linii, dovolil si úsměv. Před barikádami, které byly šikovně vytvořeny mezi mrakodrapy, se táhly dva dlouhé zákopy. Uspokojivě se to v nich hemžilo vojáky.

Úsměv však povadl, když se podíval makrodalekohledem na blížící se masu nepřátel. Nepochopil, jak může být na takové krásné planetě tolik šílenců, ochotných položit život za uchvatitele, jménem Palpatin.

Marrah též přehodnotil situaci a začal slovy i gesty vydávat přehršel rozkazů. Ten opakovač támhle, posilte linii támhle, zálohy se přesunou támhle. Chvíli trvalo než si na oba klony našel čas.

Pánové, říkali jste, že máte s sebou vlastní jednotku?“ povytáhl obočí.

Ano, něco přes šedesát mužů a žen různých druhů. Jestli mě pochopíte, rád bych je neposílal do první linie.“

Pochopím, přesto je zavolejte. Jako rezervu, třeba k velitelskému centru.“

Rozumím.“

Neyo neváhal a splnil pokyny. Poté ho ale Mynock odvedl kus stranou a potichu promluvil: „Ty víš že je nezadržíme.“

Nastal okamžik ticha. Následovala opatrná odpověď: „Nejspíš ne. Zkusit bychom to ale měli.“

Mynock pokýval hlavou. „Měli. A zkusíme. Ale potřebujeme posily, naléhavě.“

Kde je vezmeme?“

To kdybych věděl.“povzdechl si Mynock. „Kéž by se včas vrátili Von-Mal a jeho loď.“

* * *

Úhoř stál s Bacarou v pozoru na můstku křižníku třídy Victory. Před několika okamžiky se nalodil lord Vader, a právě pochodoval přímo k nim. Netušil jak to přes brnění poznal, ale nepřišlo mu že by jeho bývalý generál měl zrovna dobrou náladu.

Lorde Vadere, já...“

Skočte do hyperprostoru.“ zavelel nekompromisně temný pán. Věděl že se čekalo jen na něj. „A pamatujte si, velitelé...“sevřel levou ruku v pěst tak, aby to dobře viděli. „Tentokrát, je musíme zničit! Uprchli na Coruscantu, uprchli na Muunilistu. Na Correlii ale budou zničeni, nebo budete vy sami!“

Nikoho ani nenapadlo odmlouvat. Obloha za průzorem se rychle protáhla ve hvězdy. Teprve pak se Bacara znovu odvážil začít: „Lorde Vadere, máte nějaké další instrukce?“

Další informace vám dám až po tom, co si promluvím s velitelem Correlianských jednotek.“ prohlásil Vader temně. Úhoře mimoděk napadlo, že dotyčného již nikdy nikdo neuvidí.

Stejně rychle jako přišel zase odešel a ve vstupu na můstek zůstal ledabyle postávat jeden muž. Jeden muž, kterého Úhoř i Bacara velice dobře znali. „Co tu chceš?“

Klokotavý smích jim ho ještě více znepříjemnil. „Sem tu na pokyn vašeho drahýho Vadera. Až nás tam tahle bedna šrotu doveze, provedu vlastní výsadek... s vlastními cíli, dobře? Víc nemusíte vědět.“ zašklebil se Almest Gruumplen. Pak naoko znuděně odkráčel také.

Vsadil bych se že ve skutečnosti je z Vadera podělanej strachy.“ utrousil Úhoř.

Bacara přisvědčil. „Nesnáším námezdní lovce.“ dodal. „Pojďme se připravit.“

* * *

A je to tady.“ neodpustil si Mynock poznámku zažitou z klonových válek. Možná nechali své lidi hluboko za linií, sám s Neyem ovšem chtěl zůstat uprostřed dění. Byl přece klon. Stvořený k boji.

Na první zákop dopadly rakety z několika málo bazuk. Exploze byly naštěstí neškodné. Sám to pozoroval ze zákopu druhého, takže se nalézal stále mimo dostřel.

Poprvé od doby kdy se naposledy setkal s droidí masou se země třásla pod nohama nepřítele. Napočítal ještě několik vteřin, než zmáčkl spoušť. Jeho první výboje se absolutně ztratily v masové palbě, která se rozpoutala. Modré paprsky navíc nebyly vůbec neobvyklé, bojovníci na obou stranách byli vybaveni většinou zbytky z klonových válek. Podíval se vedle sebe a spatřil že muž po jeho boku drží zase droidí blaster. Pousmál se nad tou ironií.

Přes veškeré kapitánovo uvažování tu byl jeden důležitý faktor, kterým se bitva vzdalovala boji s droidy. Morálka. A ta u nevycvičených útočníků nikdy nebyla závratně vysoká. Místo aby jejich linie pokračovala svorně vpřed, hned po první salvě se absolutně beznadějně rozpadla. Někteří protivníci padli, jiní sebou ve strachu hodili na zem. Těch několik málo co běželo dál bylo brzy smeteno.

Postup byl zastaven, imperialisté nepočítali s vážným odporem a teď se jen co nejvíc to na téměř holé pláni bylo možné kryli a zmateně se rozhlíželi proč se stojí. Zato republikáni byli odhodlaní, pálili rychle a přesně. Nebýt početní nevýhody, bitva by skončila dřív, než začala.

Marrah Vat neustále vyřvával do komlinků rozkazy a povzbuzující slova, zatímco sám stál na barikádě za zákopy. Odtuď se ti to velí, pomyslel si. Ne že by se nechal rozptýlit natolik, aby přestal tvrdohlavě mačkat spoušť.

Počáteční výhoda není k zahození. Problém je, že je pouze počáteční. Jakmile si protivník uvědomí, že by je mohl svým množstvím klidně ušlapat, prohra bude neodvratná, jak Marrah dobře věděl. Sám třikrát střelil do anonymního davu, a výkřiky typu: „Do toho! Nandejte jim to! Palte!“ se snažil dodávat odvahu jak sobě, tak svým mužům.

Karta se pozvolna obracela. Na první zákop začínaly dopadat první granáty, palba nepřítele přestala být nahodilá a několik republikánů se skácelo k zemi. Masa se začínala posouvat vpřed. Brzy první linii zaplaví jako vlna. Mynockovi však stále nezbývalo než stát a střílet co nejrychleji to půjde...

* * *

Ebon Hawk se vynořil z hyperprostoru. Všichni členové posádky zvědavě hleděli průzorem kokpitu. Když se ale planeta objevila, Hiss už to nevydržel a vykřikl: „Jsem doma! Konečně!“

Von-Mal se zašklebil a řekl: „Jednou mi musíš poviprávět proč jsi odešel.“

Jedi se přidal k všeobecně dobré náladě a řekl: „Konečně můžu splnit svoji misi.“ Pak zesmutněl. „Misi, kterou mi zadala ještě rada jedi v éře republiky.“

Hiss se nenechal odradit a zazubil se. „Neboj se, když jsem konečně doma, nemůže nás nic zastavit. Vzburcujeme celou planetu a než se naděješ, zaklepeme císaři na dveře.“

Konzul zavrtěl hlavou. „Obávám se že to nebude tak jednoduché.“

Proč by ne?“ zasmál se Correlian. Nehodlal si nechat zkazit náladu.

Měli bychom zjistit, kde bude nejlepší přistát.“ zamyslel se Dafkin Kradur. „Mistr jedi má pravdu. Nemusí pro nás být bezpečno ani tady.“

Ale jdi, přece bych...“

Muun má pravdu.“ odsekl Von-Mal. Možná bychom mohli zkusit najít naše klonované přátele. Mynocka a toho druhýho... Hmm, jak že se jmenoval?“

Neyo?“

Jo, Neyo, to je ono! Takže moment aaaáááá....! Je to! Našel jsem jeho loď. Navedu nás do patřičného města. Kde výtají jedny vzbouřence, vítají i druhé... Tedy, většinou.“ zazubil se Von-Mal.

No tak, na mé planetě vždycky vítali všechny.“

Jo. Výtali. Dřív.“

* * *

Ozval se výkřik a následně tupý dopad těla bez života. Metr od Mynocka. Neměl čas se o to starat, k jeho druhé linii zákopů, přímo na něj, se valili tři nepřátele. Dva sestřelil, třetí ale jako balvan skočil přímo do úkrytu, přičemž kapitána přitiskl ke stěně. Vyražení dechu zabránilo jeho staré dobré klonové brnění. Situace se zhoršila až když zjistil že mu upadl blaster a protivník vytasil vibronůž. Tvářil se, že je odhodlán ho použít.

Mynock se rychle sklonil před ranou a poté bleskově chytil ruku, která zbraň držela. Zkroutil mu ji až zařval bolestí a upustil nůž. Dalšími třemi údery obrněnou pěstí do obličeje souboj skončil.

Bezvládné tělo se zhroutilo, jenže ještě než Mynock zvednoul svůj blaster, do zákopu již skákali celé skupiny imperialistů.

Dlouho se nerozmýšlel, několikrát vystřelil a po zádech vyskočil ze zákopu. Uprostřed pohybu si uvědomil že na něj míří nepřítel. Přímo na hlavu, nemohl minout. A v ten jeden moment si uvědomil že je konec. Pak se ozval výstřel...

A člověk sebou hodil vzad s prostřeleným čelem. Mynock vrhl pohled vzad a spatřil Marrah Vata jak se krčí za barikádou a zaměřuje další cíl. Víc nepotřeboval, zvedl se na nohy běžel k němu. Neyo už také dorazil.

Díky. Myslel jsem že je po mně.“

Když se nebudeš krýt a střílet, pořád se ti to ještě může splnit.“ prohlásil pragmaticky velitel odboje.

Mynock poslechl. Chystal se k další poznámce, když mu ale několik centimetrů od hlavy přistál blasterový výboj, raději od ní upustil. Zamířil a dělal to co uměl nejlépe: střílel.

Odkudsy ze stále se přibližujícího a nezmenšujícího se davu přilétla raketa. Udeřila do vraku speederu omotaného ostnatým drátem, který byl součástí barikády a za kterým se kryl Neyo spolu s jedním Marrahovým vojákem. Pak už byla jen ohlušující rána exploze, která kapitána i velitele republikánů odhodila.

Mynock chvíli viděl jen tmu a slyšel jen pískání v uších. Pak několikrát zamrkal. Viděl dost rozmazaně, ale když se mu podařilo pohnout hlavou, uviděl, že na něm leží těžký kovový plát. Levačku měl ošklivě poraněnou ostnatým drátem. Bolest se nedostavila, neměl v ní cit.

Omámeně položil hlavu zpět, když se jakoby z dálky ozval tlumený hlas. Nerozumněl co říká, ale spatřil rozmazanou postavu. Sklonila se nad něj něco říkala... Asi křičela... Přišel o sluch? Ne, už mu skoro rozumněl...

...rychle pryč. Pomož mi!“ zachytil. Pak ho dotyčná postava vysunula z trosek, pod kterými ležel. Náhle si uvědomil strašlivou bolest. O okamžik později se mu zaostřil zrak a rozeznal Marrah Vatův obličej, který vyplňoval téměř celé jeho zorné pole, jak ho táhnul. Zjistil také, že ztratil svoji helmu. Všechno začínalo dávat smysl.

Počkej...“ vypravil ze sebe s námahou.

Ne! Prolamují barikádu, musíme pryč, Mynocku!“

Co... Kde je Neyo?“

Není čas, musíme...“

Kde je Neyo?!“ zařval klon, který byl již zcela při smyslech. Posadil se a rozhlédl. Marrah měl pravdu. Nepřítel postupoval všude kolem. Zoufalí obránci se snažili co nejvís skrčit. Pálili naslepo, i tak ale většinou něco trefili. Každé tři vteřiny některý padl. Mynock sám nahmatal blaster a nepřesně vystřelil. Jednou. Dvakrát. Třikrát. Pak ho něco trefilo do ramene, a on opět spadl na záda. Poraněnou hlavou tím udeřil o durabeton a předchozí omámenost se začala znovu dostavovat...

A pak oblohu pročíslo několik paprsků. Ty ovšem tentokrát nesměřovaly na ně, ale na imperialisty. Ozval se vítezný křik republikánů, když přelétl Ebon Hawk.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Correlie

(orkin-ondřej rolník, 21. 10. 2010 6:44)

jj, zapomněl, než napíšu něco dalšího doporučuju přečíst celou 501. od začátku, protože se v kapitole "staří známí" budu dost vracet k věcem co se stali předtim :)

supeeer

(ježura, 20. 10. 2010 15:29)

ty máš ty bitvy o dost líp "rozpitvaný" než ve filmech, tam vždycky pif paf, a byl konec. Jinak super akorát si nějak neuvědomuju že by byli na corellii? nebo sem to jenom zapoměl?:D

pokračování

(orkin-ondřej rolník, 20. 10. 2010 13:04)

můžete vyhlížet kapitolu Staří známí :)

.....

(Helion, 19. 10. 2010 20:34)

No určitě přežije je to simpaťák a mám ho rád.

.....................

(orkin-ondřej rolník, 19. 10. 2010 18:49)

tak co myslíte že se stalo s Neyem? :)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA