Jdi na obsah Jdi na menu
 


501st legie 6 kapitola

16. 10. 2009

Kapitola 6:Temná učednice

Fox byl na hlídce v hlubších patrech Coruscantu.Jeho jednotku jako jednu z mála z 501. legie neodeslali na záchranu generála Plo-Koona.Nechápal, proč tak dobří vojáci jako jsou v jeho jednotce, jsou nasazeni jen na „blbý hlídkování toho čurbesu dole“, jak to vystihl Hvězda.

Tady, v nízkých podlažích mrakodrapů hlavního města, byla téměř stále tma.Komedií bylo, že musel hlídat neobydlené byty.Ano, na těchto úrovních skoro nikdo nežil, jen sem občas zavítali nějací piráti, zloději nebo bezdomovci.On zde ani nikdo jiný nebyl, kromě mě, pomyslel si hořce.

Když svoji trasu prošel potřetí, zavrčel a změnil směr. „Když už jsem tady, tak nebudu osm hodin chodit po těch padesáti stejných metrech...“a vydal se zcela jinými dveřmi, než měl podle rozkazů zadané.

Jeho přilba nahrávala cestu, aby tady ve spletitých cestách Coruscantu nezabloudil, což už by se dávno mohlo stát.Děkoval všem duchům, že již na Kaminu vynikal v orientaci, když se ostatní v bitevních simulacích ztráceli...Kamino...Kamino.

Zastavil a ponořil se do vzpomínek na svůj starý domov.Jak jako malý snil o tom, že se vyrovná svému „otci“ Jango Fettovi.Ani vlastně nevěděl, jestli se mu opravdu přiblížil, nebo jestli s ním kromě obličeje nic nezdílí.Jen dvakrát ho zahlédl, z toho ale opravdu stál zato až ten pohled druhý, kdy byl námezdní lovec ve svém mandaloriánském brnění.Tehdy se v něm opravdu viděl...Jenže on, Fox nikdy nezradí republiku, jako jeho otec.

Hned druhá vzpomínka patřila jeho bratrům na Kaminu.Obzvláště pak jeho týmu.Kdyby neměl helmu, možná by se i zaleskla jeho slza.Jeho nejbližší přátele zlikvidoval kyborg při minulé misi...Cítil, že tam s nimi měl být, zemřít s nimi, nebo je pomstít.I Nerashe, jeho bývalého komandéra, který měl zvláštně blízko ke všem svým mužům.

Čímž se ve svých myšlenkových pochodech dostával k Hérovi-ještě v bitvě o Geonosis pouhému kapitánovy, nyní veliteli celé 501. legie.Tak jako mnoho ostatních nevěděl, co si o něm má myslet.Nerash byl vůdce od jejich uměle zkráceného dětství, ale Héra nikdo kromě jeho týmu moc neznal.A tak vysokou pozici získal za podezřele krátkou dobu...

Dost, ty blázne.První lekce-nepochybuj o nadřízených!“přikázal si šeptem Fox.I šepot se zde ovšem rozléhal jako nejhlasitější volání.Zavrtěl hlavou a v duchu si vynadal.

Za dalších pár kroků ho málem ranila mrtvice, když z nějakého temného kouta vylétlo hejno mynocků, za dobrovodu ran křídel a sršení jisker z nějakého rozežraného kabelu.Otočil se tak, aby světla na jeho helmě plně ozářila místo, odkud zvířata vylétla.

Když světelné kotouče dopadli na místo, zdálo se mu, jakoby zaslechl tlumené vrčení.Nervózně se rozhlédl po celém zákoutí.Těkal pohledem z jedného temného rohu na druhý, ale nic neobjevil.Musel si znovu tlumeně vynadat a pak se otočil.V ten moment do něj něco narazilo.

Se zaduněním dopadl na zem, ale neztratil hlavu a překulil se pryč.Když se podíval na útočníka, byl rozhodně překvapen.Byla jím jemu neznámá, černá, chlupatá, čtyřnohá bestie, s na kapitánovo vkus až moc dlouhými zuby.Když na ní zaměřil svá světla, zvedla jednu tlapu a kryla si oči.Fox pozvedl zbraň ke střelbě, jenže to se zvíře se už poroučelo pryč.

No fuj!Na co tu ještě nenarazim...“poznamenal si s oddechnutím, když se zvedal na nohy.Už se chystal vrátit, když za sebou zahlédl mihnout se nějaký stín.

Dneska snad všichni chtěj abych šel dál?“zašeptal.Vstříc neznámému tvorovi jít ale nechtěl, a tak se dál vzdaloval od strážního postu.

* * *

Nejvyšší kancléř Palpatin seděl ve svém křesle v jeho kanceláři.Naproti němu byli čtyři senátoři.Jak všichni čtyři věřili, bylo toto vysoce důležité jednání.Probírali k čemu by kancléř použil další pravomoci, kdyby je dostal.Pche, chlupáci!Kdyby tak věděli...myslel si Palpatin.

Jednání mu bylo ve skutečnosti zcela ukradené, ale svoji masku nosil už mnoho let.Jen pár osob znalo jeho pravou totožnost.

Bail Organa-jeden z přítomných zrovná vykládal něco o zneužívání jeho výsad...Ani mu nevěnoval pozornost.Upínal se jen k rychle se blížícímu setkání se svým učedníkem, který mu podá nejnovější zprávy z jiného pohledu, než jak mu je předkádali jediové.Ne že by mu kterákoliv strana mohla říct něco, co by nevěděl, ale bylo to zábavné, sledovat rozdíly dvou frakcí, které byly obě pod jeho velením, aniž by o tom jedna věděla.

Nezlobte se, mí přátelé.Toto jednání je důležité, ale nemohu si ho dovolit protahovat, na úkor jiných.“Po těchto slovech vstal ze židle a obdařil senátory nevinným úsměvem.

Ostatní se uklonili a pomalu se otáčeli.Palpatin nejednou zatoužil někoho z nich probodnout svým mečem, který měl vždy v rukávu svého kabátu, naštěstí pro něj, se ale vždy ovládl.

Konečně se dveře zavřely a on byl zas sám.Když se Silou ujistil, že není pozorován, vytáhl hologram a položil ho na stůl.Odeslal hovor pro hraběte Dooku, který si s jeho zvednutím ale dával na čas.Po půl minutě tichého pípání už začínal netrpělivě bubnovat prsty na stůl, když se jeho učedník konečně objevil.

Obraz byl jen asi deset centimetrů vysoký, protože Palpatin míval hologram při hovoru pouze v dlani.I tak bylo vidět, že je Dooku trochu udýchaný a zapocený.Měl dokonce odřený plášť, což u něj bylo nezvyklé, velmi totiž dbal na svůj zevnějšek.

Můj mistře.Omluvte mé zpoždění, měli jsme menší problém s hlídkou klonů.Je to už dlouho, co jsem trénoval odrážení blasterových střel...“

Vše je v pořádku, příteli.Můžete se dostavit na domluvené místo, nebo mám sehnat jiné?“

Dooku se zamračil. „Dorazím na místo.Postarejte se ať je tam už volná cesta.“

Když modrý obraz zmizel, Palpatin se spokojeně usmál.Zakódoval všechny své dokumenty a vyrazil na místo schůzky, se svým sithským padawanem.

* * *

Ale nemělo by to tak být?“ptal se jedi jménem Cauldhus-char klonového kapitána.Byl to vysoký člověk, vypadající mnohem mladší, než opravdu byl.Ve skutečnosti mu táhlo na osmdesát, každý by ho ale odhadl na dvacet.Svým vzhledem se docela podobal Qui-gonovi Jinnovi, jen neměl tolik vrásek.

Klonový voják, jenž měl jako obvykle nasazenou helmu se zasmál. „Ne, pokud si to místní nepřejí.“Byla to narážka na jejich předešlý rozhovor o zprávách z vnějšího systému. Dohadovali se o zásazích republiky, které podle kapitána neměly odpovídající výsledky, kuproti mrtvím.

Mistr jedi se podíval na velké digitální hodiny, které ukazovaly standartní galaktický čas. Zašklebil se nad zjištěným číslem-nebylo se co divit, slunce už skoro zapadalo, a na Coruscant tak byl panoramatický pohled.

Zvedl ruku a zapnul zápěstní komlink. „Hlídko B7-0897 ozvěte se.Foxy, jsi tam?“snažil se dovolat.

Jsem v pořádku, generále.Mám tady menší problémy s...“pak se na moment odmlčel.Když pokračoval, měl mnohem tlumenější tón. „Jsou tu...bitevní droidi federace.Nevím kde se tu vzaly, viděl jsem čtyři.Sleduji je ventilací.Možná budu potřebovat pomoc.“

* * *

Fox nečekal na odpověď, komlink vypnul a pronásledoval skupinku droidů.V šachtě byla naprostá tma, což bylo plus pro něj.„Plecháče“ mohl sice zlikvidovat kdykoliv, ale chtěl vědět kam jdou.Mohlo to být důležité.

Čtveřice se zastavila před pancéřovanými dveřmi.Jejich velitel postoupil o dva kroky vpřed a zmáčkl něco ve stylu zvonku.Kdoví odkud se ozvalo: „Hlídko AAB-402, jste to vy?“

Ano pane.Na hlídce jsme nic neobjevili.Otevřete dveře.“

Fox se musel ušklíbnout nad těmi pisklavými hlásky.Jistě, už je předtím slyšel, ale tlumené velkou vzdáleností, nebo bitevní vřavou.

Dveře se otevřely.Droidi začali vcházet.To byla šance!Už chtěl ze šachty vyskočit a nepřátele zlikvidovat, když se ke slovu dostal zdravý rozum.Kolik jich tam mohlo být?CO tam vlastně mohlo být?Rozhodl se dál pokračovat ve špehování.Když se v šachtě otočil, zjistil že dál nepokračuje.Teď nebyl čas na dlouhé rozmýšlení.Poslední sekundy, pak se dveře zavřou, a kdoví kdy se znovu otevřou.

Pak ho spasil jeden pohled.Na chodbu se díval z její levé strany.Nade dveřmi byla další ventilace!Byli to jen tak dva metry.Už byl rozhodnutý.Počkal než se zaduněním droidi zmizeli v tajemné místnosti, pak odendal mřížku a...Pak ho napadl menší problém.Jak mřížku odendá v šachtě naproti?To bylo trochu nedomyšlené.

Pak jakoby se zachvěl vzduch.Opět se mu začalo silně zdát, že je pozorován.Pohlédl na všechny strany, nic však neobjevil.Zavrčel a namířil svojí zbraní na protější mřížku.Už měl plán.Z hlavně pušky vylétla harpuna.Když se uchytila, vší silou zatáhl.Kryt ventilace odskočil, bohužel s nepříjemně hlasitou, kovovou ranou, když narazil do stěny.

Sakra!Pitomec, pitomec, pitomec...“šeptal si pro sebe.Pak se z jeho komlinku ozval generál Cauldhus-char: „Foxi, vidím tě na radaru.Za půl minuty jsme na tvé pozici.Nic nepodnikej.“

Dveře se otevřely. „Promiňte generále, asi podniknu!“zavolal, než vyskočil a droida zlikvidoval třemi ranami.Když kovové tělo dopadlo na zem, s přesností, jakou mají jen stroje se na něj otočilo několik hlav.Až moc hlav.

Kotrmelcem se dostal za dveře, aby ho neodstranili pouze jejich zavřením.Pak se zvedl, pušku přehodil do levé ruky a pravou vytáhl pistoli.To už droidům začínalo docházet co se děje a Fox už měl prohlédlé okolí.

Ve velké místnosti bylo asi dvaceto bojových a pět super bojových droidů.Kromě menší lodě, kterou kapitán neznal tu byli ještě tři živé bytosti.Jedna z nich byl neimoidian-zřejmě vysoký federální důstojník.Druhá postava měla na sobě plášť s kápí, takže ji nemohl identifikovat a třetí k němu byla otočená zády...až do teď!

Hrabě Dooku?!Co to k sakru...?!“

Neimoidian se vrhl k ovládání dveří.Dříve než k nim doběhl, skončil s propálenou hrudí.Fox se ohlédl, proč měl tak naspěh.Důvodem bylo dvanáct klonových vojáků a jedi, kteří se kvapem blížili chodbou.V moment, kdy byl otočený k nově příchozím, někde z opačné strany místnosti vylétl červený světelný meč.Dooku, ani temná postava ovšem netasili.

Zbraň se Foxovi zabodla do hrudi a on se skácel.V ten moment čepel zmizela.Věděl že je mrtvý, ale ještě očima pátral po svém vrahovi.Našel ho.

Zatracené ventilace!pomyslel si, protože z jedné z nich vyskočila nějaká lidská žena.Svěsil hlavu na stranu, už neměl sílu ji držet vzpřímeně.Tím se do jeho zorného pole dostal Dooku, který byl evidentně překvapen stejně, jako on.Jeho výraz přešel na vyděšený, když s ním něco praštilo o zeď.

O Dookuův pád se přičinil Cauldhus-char, a nyní k poloomráčenému hraběti přiskočil, se svým zeleným světelným mečem v ruce.Chystal se bodnout, ale než se čepel zabořila do ležícího, byla odražena.Tajemná vražedkyně jediho odkopla a zaůtočila.Bylo to poprvé a asi naposledy, kdy Fox viděl souboj na světelné meče.Po několik sekund měl oči jen pro jiskřící zbraně, pak ale upoutala jeho pozornost osoba v kápi, která se do boje ještě nezapojila.Ale teď se otočila k duelu...Chystala se něco provést, a Fox teď viděl svoji poslední šanci provést něco potencionálně důležitého.S vypnutím všech rychle ubívajících sil zvedl pistoli a vystřelil. Přesně ve stejný moment z konečků prstů tajemné postavy vystřelili modré blesky...

Palpatine!“vykřikla vražedkyně, když jediho zasáhly blesky.Záhadná postava se o milimetry vyhnula blasterové střele z Foxovy zbraně, která byla mířena na hlavu.Při prudkém pohybu se však sesunula jeho kápě a kapitán uviděl...

Palpatin?“zasténal Fox.Spustil palbu a přitom řval „Ať tě sežere rancorn, ty zrádče!“

Po čtyřech neúspěšných ranách ho zasáhly blesky, kterými již předtím dostal co proto Cauldhus-char.

Fox vykřikl v tu chvíli, jako se „nejvyšší kancléř“ začal nehorázně chechtat.

Kancléř?!“zvolal jeden z vojáků, kteří mezitím likvidovali droidy.

Evidentně, Pětko.“dostalo se mu stručné odpovědi.Většina nepřátel už byla zlikvidována, velitel jednotky měl tedy čas na nastavení granátu, který hodil k lodi, jenž v místnosti stála.

Následná exploze vyvolala obdivné zahvízdání od vojáka, kterému říkali „Guma“.Čtvrtý voják byl momentálně příliš zaměstnáván, aby reagoval.Nikdo jiný už nepřežil.

Pětka“se rozhlédl kolem.Málem ho to stálo krk a to doslova.Jentaktak se vyhnul rudé střele.Pak už mnohem opatrněji vyhlédl do bojem poškozené místnosti.

Veliteli, Gumo, vypadněte odsud!Musíte všem říct o kancléři!Komunikaci nám ruší, asi tu rušičku budu muset vyřídit sám.“zavolal Pětka, než se vrhl ke spáleným troskám Dookuovi lodě, kde měl lepší krytí.

Oba vojáci ho poslechli a utíkali pryč tudy, kudy sem přišli.Nyní už tu zbyl poslední republikový voják.Těsně předtím, než ho hrabě Dooku probodl svým mečem zaslechl Palpatina: „Hej ty, jestli jsi s námi, dokaž to.Zlikviduj ty klony!“

Ano, mistře.“odpověděla vražedkyně.Když se vydala na cestu, kancléř dodal ke svému učedníkovi: „Pojisti se že je zlikviduje, když udělá něco...nevhodného, zab ji.Ještě to klidně může být maskovaná jedijka...“

* * *

Dva klonoví vojáci už měli téměř na dosah východ z budovy, kde se odehrálo tolik podivných věcí.Zdálo se jim, že už je nic nemůže zastavit.V moment, kdy proběhli východem, jedním z nich projel světelný meč.Ještě tím samým tahem mečem přišel druhý o nohu.Když se svalil, byl již snadný cíl.

Vražedkyně je předhonila zřejmě během ve vyšších patrech a čekala tu na ně.Neměla však ani ponětí, že ji sleduje její budoucí osud: Hrabě Dooku...

Lord stál asi o dvacet metrů výše a sledoval podrobně situaci.Nebylo pochyb, že jim dnes byla nanejvýš užitečná, jenže neměl ponětí, jestli se jí dá věřit...rozhodně důvěryhodně nepůsobila.Se svými sešikmenýma očima, dohola ostříhanou hlavou a černým pláštěm vypadala téměř tak nebezpečně, jako on sám...

Stále uvažoval, jestli jí využít.Republika sama mu seslala řešení, v podobě tří LAAT/i, plných klonových vojáků.Uzavřel sám se sebou dohodu.Jestliže bojovnice uteče, nejdřív se vypořádá s klony a pak i s ní.Jestliže je porazí, pak jí předvolá před Dartha Sidiouse.

Dost úvah!, přikázal si.Teď zbývalo jen pozorovat.Už při prvním jejím tahu ji v duchu obdařil svým uznáním.Skryla sebe, i mrtvoly tak, že bude moct skočit na klony z boku...A ještě lépe!Ona skočila rovnou na LAAT!To bylo pro ni další plus.

Díky jejímu světelnému meči loď ani nedosedla na zem.Rozhodně ne pohromadě.Druhý transport čekal podobný osud-výbuch po zásahu do motorů, a posádka byla ještě v bezprostřední blízkosti, čímž se odsoudila k smrti.Přesně jak by postupoval on...

Z poslední jednotkou se už nemohla vypořádat tímto způsobem, protože se roztáhla po celé ploše.Skočila přímo do středu klonů, dva zlikvidovala a silou aktivovala granáty celé levé poloviny vojáků.

Zbývali čtyři.Vyskočila a jednoho kopla do hlavy, až mu zlomila vaz.Klonův ubohý pokus o uniknutí jí nestál ani za povšimnutí.Další byl odmrštěn stranou, pomocí Síly.Dva poslední stihli střílet, a tak musela vražedkyně výboje odrážet.Oba postupně padli pod svojí vlastní palbou.

Dooku se usmál.Jakoby ji sama Síla toužila vyzkoušet.Jeden z vojáků-ten kterým mrštila o stěnu ještě žil.Sáhl po své pušce a než ji zvedl, měl obličej probodnutý hozeným světelným mečem.

Hrabě již byl rozhodnutý.Třemi velkými skoky se k ní dostal.Když stanul vedle ní, ani neudýchaná konstatovala: „Neřekl jste mi, že mě budete hlídat.“

Usmál se. „Sleduji že ani nepotřebujete.Smím znát vaše jméno?“

Zlověstně se jí zalesklo ve zlých očích. „Assaj Ventress.“odpověděla.

* * *

Kapitáne?Kapitáne?!Hlaste se.Co je s vámi?“rozčiloval se mistr jedi Windu u komlinku.Tam dole, ve spodních patrech Coruscantu se něco muselo dít.Jednotky vyslané na žádost mistra Cauldhus-chara se neozývali ani po dvou minutách.Představený rady si začínal dělat starosti.

Přeladil frekvenci a zkusil se dovolat přímo Cauldhusovi.Opět se nic nedělo.Winduův obličej se zkroutil v úšklebku.Právě mu došla trpělivost.Rozhodl se osobně zjistit, o co běží a každý kdo ho znal ví, že není moudré mu v jeho rozhodnutích bránit.

Jedny dveře za druhými se za ním zavírali, když šel svižným krokem k východu z chrámu jedi.Proklínal jeho rozměry, protože než se dostal k přistávacím plochám u vchodu, uběhlo pěkných pár minut.

Konečně seběhl posledních pár schodů a stál před jednotkami klonů a veřejném parkovišti speedrů.Ale nalézala se zde hlavně věc kterou hledal-republikový děloví člun LAAT/i, ve kterém seděl pilot.

Vojáku, potřebuji ihned dopravit na souřadnice cíle 813. jednotky.Nejvyšší důležitost, myslím že porušíme předpisy.“sdělil mistr jedi, když naskakoval na loď.

Brzy již kličkovali opravdu nepředpisovou rychlostí mezi řadami kluzáků.Windu už si pomalu zvykal na neustálé nadávky a troubení, které se na ně neustále sesypávalo.

Míjeli již několikátý obrovský mrakodrap Coruscantu, když se ozval pilot: „Generále, cílová oblast je na dohled před námi.“

Jedi se vyklonil z otevřeného průduchu, aby se na místo podíval...A pak to spatřil.Jeho jedijské smysly mu umožnili vidět to, o čem pilot zatím neměl ani tušení.Tím byly tři zlikvidované republikové transporty a u nich černé a bílé šmouhy.Domyslel si co to je-spálená místa po střelbě a mrtví klonoví vojáci.

Když už se vracel do středu prostoru LAAT, všiml si ještě něčeho jiného.Hrabě Dooku stál asi dvacet metrů nad masakrem.Nyní už tušil, co se stalo.Ať tak, či onak sitha museli zadržet, nebo zabít.Pro rychlejší konec války, pro republiku, pro řád jedi, pro Sílu!Jenže transport je zranitelný...jedna dávka Dookuovích blesků a...

Pryč odtud!Manévrujte, střilejte na něj, nedopřejte mu chvíli klidu!“zařval.Ale pozdě.Zkáza ovšem nepřišla od Dookua, jak se mělo ukázat.

Na zahýbající LAAT skočila jakási postava a zabořila meče do trupu lodě.Windu se rukou chytil střechy a saltem na ni vyskočil.Proti němu transport stále rozřezávala ona záhadná postava.Teď už na ní viděl a kdyby ji znal, poznal by v ní vražedkyni, která zabila ty, kteří se dozvěděli o Palpatinově pravé tváři.

Windu se skutálel na zadek lodě, kde se ale zachytil.Dělový člun sebou hrozivě házel, a hrozil mistra shodit.Temná jedi byla už hotova s likvidací motoru člunu LAAT a se zlým smíchem seskočila dolů.Windu ji nedobrovolně následoval, když ho smetl výbuch.

Tvrdě dopadl na zem, matně vnímal neustávající chechot služebnice temné strany Síly a explodující LAAT kus od něj.Snažil se zvednout, ale nešlo to.Vzdal úsilí o postavení, snažil se jen udržet při vědomí.Na bezbranného by se Dooku vrhnul, určitě by si to užil...

Přesto se propadal do mdlob.Přicházeli k němu katastrofické halucinace-neustálé umírání klonů, nejdříve z rukou droidů, pak je už likvidovali i meče jediů...Nakonec se jeho pohled zbarvil rudě a on uviděl obličej Palpatina...

A z jeho úst vycházel ten skřek, který měl patrně předvádět smích...

S heknutím se vrátil zpět do reality.Zjistil co ho vzbudilo-odlétající solární plachetnice, ve které nejspíš unikal Sith...nebo Sithové?Mohla ta žena být učednicí hrabětě Dooku?A co měl znamenat ten prokletý sen?Jestli se tomu vůbec dalo říkat sen...možná jen předtucha...

Rozhlédl se kolem sebe a nyní se mu již podařilo se alespoň posadit.Stále byl na místě, leželi zde zničené transporty a mrtví vojáci...Proč v tom snu zatraceně jediové vraždili klony?!Usoudil, že není moudré nad tím uvažovat.

Nad tímto místem se vznášela smrt a smutek.Plameny pomalu stravovaly, co zbylo po boji. A paliva v podobě mrtvého masa měl oheň dostatek.Mistr Windu byl stále zmatený z podivného snu.V jednom byl rozhodnutý-na Palpatina si dá pozor.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA