Jdi na obsah Jdi na menu
 


501st legie kapitola 9

31. 10. 2009

Kapitola 9:Ztracený jedi

Jdem ,jdem, jdem ,jdem!“křičel Ki-Adi-Mundi na svých posledních pět vojáků, se kterými se mu podařilo uniknout v únikovém modulu.Dopadli do nějakého pohoří a nyní se museli rychle vzdálit, protože pronásledovatelé jim museli být v patách.

Ferne, co zásoby a munice?“zeptal se komandéra, který spolu s jedním ze svých mužů vynášel užitečné věci.

Za á špatný, za bé ještě horší.“zavrčel, jeho muži se alespoň zasmáli jeho černému humoru.

Munice každej dva zásobníky, dohromady tři granáty, z toho dva mám JÁ, abychom si to ujasnili.“

Co rakety?“

Ještě horší...“

Kolik?“

Patnáct set...Co bys tak řekl, neměl bych do únikovýho modulu vzít ještě banthu?“

Tak počkat, Ferne.Tos jako nevzal ani jednu?!“

Ne, ale vzal jsem ti svatební šaty, Téčko.“

Dost!Nechte toho, všichni.To můžem probírat až najdeme nějaký úkryt, tady to není bezpečné.“přerušil klony Ki-Adi-Mundi.

Na jediův pokyn se skupinka konečně odebrala z místa havárie.Každý včetně Mundiho měl dva batohy-jeden z všeobecnou výbavou, a jeden s přídělem jídla, který nebyl nijak zvlášť velký. „Jestli nenajdeme co nejdřív vodu a něco k jídlu, tak tu za pár dní chcípnem“, prorokoval „Mudrc“, jak mu kvůli jeho předpovědím začali říkat.Celý den zkrátka šli, aniž věděli kam směřují, snažili se zkrátka jen zachránit.

Druhý den měli ráno poradu.Ki-Adi-Mundi trval na cestě nahoru na nějaký z horských hřebenů, aby se pořádně zorientovali v krajině.Klonoví vojáci se shodli, že bude nejlepší jít dolů rovnou, přičemž by měli také větší šanci najít vodu.Fern to vyjádřil jednou větou za všechny: „Když půjdeme nahoru, můžeme si vybrat už jen jestli si zlámeme vaz při pádu, nebo zařveme žízní.Vodu máme ještě na den, pak se odporoučíme na onen svět.“

Přestože byl jedi drtivě přehlasován, jeho tvrdohlavost mu zajistila úspěch s jeho plánem.

Tři vojáci zůstali hlídat jejich provizorní tábořiště, kde přespali, a které tvořil skalní převis s ohništěm a balíky pro výstup zbytečných věcí.Zbylí dva (Fern a Speeder), následovali Mundiho.

* * *

Na Kaminských přistávacích plochách se stále objevovaly LAAT a vysílaly do útrob měst další vojáky.Chtěli si být absolutně jisti, že už tam nezbyli žádní droidi, a v neposlední řadě také museli doplnit počty vojáků na jejich domovské planetě.Mnoho klonů odklízelo mrtvé spolubojovníky a kopice zlikvidovaných droidů a jejich lodí.

Mynock stál nad postelí zraněného Plua, a zrovna s ním probíral průběh obnovovacích prací na Kaminu, které viděl, zatímco Plu musel ležet tady.Pak do místnosti potichu přišel kapitán (poprvé co ho spatřili na sobě neměl brnění), kterého Mynock před několika hodinami zachránil.

Zdravim, vojáci.Jak se vede?“zeptal se.

Proč tak sklesle?“odpověděl otázkou jako vždy vesele Mynock.

Já jen...Moje jednotka je v trapu.Všichni jsou mrtví!“

Chápu.“

Já...Nebýt tebe, tak jsem taky mrtvej.Chtěl jsem ti poděkovat a omluvit se.“řekl a podal Mynockovi ruku.

Ale, nechte to být, kapitáne.“

Můžeš mi říkat Strážce.“

Mynock.“řekl Mynock a potřásl s velitelovou rukou. „Jen myslím, že na příští akci už budu zase se svým velitelem.Tady se rozloučíme.“

Třeba se potkáme u likvidace řachanů.Hodně štěstí.“

* * *

Tak, když vylezeme na tenhle vrcholek, budeme už mít aspoň trochu představu kde jsme. Tady nám výhled blokují tyhle hřebeny.“vysvětloval mistr Ki-Adi-Mundi a ukazoval při tom prstem do dálky.

Nechci vám rušit naděje, ale je to pořádně vysoko.A ještě líp, je to tam zamrzlý, takže jeden špatnej krok a zalítáme si.“

Popravdě, myslel jsem na to, že bych tam vyšplhal sám, a vy mi tady dole pohlídáte věci.“

Na to Speeder horlivě kýval hlavou, komandér se ale nezdál být úplně přesvědčený. Jedi každopádně vytáhl světelný meč a přiskočil ke skále, do které zabořil modrou čepel.Následně vyskočil tak, že na rukojeti stál.Pak skočil do výšky, silou si přivolal meč a opět bodl, tentokrát to bylo ale asi o dva metry víš.Tento způsob zopakoval asi třikrát, když se ozval nějaký zvířecí řev.Všechny tři hlavy se otočily směrem, odkud zvuk vycházel.A uviděli jak z houštin něco vyrazilo.Nikdo netušil, co to bylo, ale klony si z následného popisu rychle udělali představu co dál-PRYČ!

Zvíře bylo vysoké, mělo šest nohou a kůži, která vypadala pancéřovaněji než tank-acklay.Nic jiného vojáci nepotřebovali, aby do pistolí nasadili harpuny, strefili se s nimi do skály, a nechaly se vytáhnout nahoru.

Jedi ještě několikrát zopakoval svůj způsob šplhání po téměř kolmé skalní stěně, aby se dostal na výškovou úroveň svých mužů.

No, generále, vypadá to že jdeme s vámi.“řekl udýchaný Fern.

Nebo se můžeme povozit na zvířátku.Hlasuju pro ten hnusnej kopec.“dodal Speeder.

Oba kloni si našli oporu pro nohy, vytáhli harpuny, znovu je nasadili, a vystřelili k nejbližší skalní římse.Jedi jim byl rázem opět v patách.

* * *

Mudrc spolu s jedním ze svých „bratrů“ (Longem), se konečně dostali do průsmyku vedoucího z hor.Vydali se z nudy a nedostatku vody slídit po okolí, třetího ze své skupiny nechali hlídat tábor.

Pohled který se jim naskytl, byl oproti skalním soutěskám výtanou změnou.Vyděli prales, jemuž ale dominovali dost neobvyklé rostliny-velice vysoké, většinou modré rostliny, které připomínali jakési květy, až na to, že byli vysoké jako pořádné stromy.

U všech světů, ty hory jsme měli jediovi rozmluvit.V tomhle pralese bude jak jídlo, tak určitě i voda.Tu navíc už nějakou chvíli slyším.“

Jo, taky jí slyším.Vypadá to na nějaký malý vodopád.Tohle bude Felucie.“

Už zase ty tví předpovědi?“

Spíš znalostí z Kaminských archivů.“usmál se Mudrc. „Tyhle přerostlý kytky jinde nerostou, pokud vím.“dodal a ukázal na velké rostliny, které už jsme popsali(nadále jim budeme říkat stromy, pro zjednodušení).

A tak se oba vydali dolů, poté co kontaktovali třetího z jejich skupiny o jejich objevu. Jediho se kdoví proč nemohli dovolat, aby mu zdělili, že cestu a patrně i vodu už našli, a je tudíž zbytečné podnikat výstup na horu.

Po dvou hodinách(vojáci mají zabudované v helmách i standartní hodiny), už se prodírali džunglí.Stále se přibližovali ke zvuku vody, jeho zdroj však ještě neviděli.Podrost jim kromě výhledu ztěžoval i pohyb.

Konečně dorazili k onomu zvuku.Před nimi tekl asi metr široký potůček, ve kterém byla, jak se zdálo, pitná voda.Longa nemusel nikdo dlouho pobízet, ten sundal helmu a vrhl se k vodě, pak už jen hltavě pil.

Jeho „bratr“ byl vnímavější, objevil pár keřů s bobulkami, které znal z archívů jako jedlé. Sotva ale snědl dva plody, zaslechl nějaký zvuk.Zvedl se, a znepokojeně se rozhlížel.Long se už dostatečně napil, a nyní se obracel, když něco rozrazilo jeden z keřů s bobulema a praštilo s Mudrcem na zem.Long se zrovna otáčel, když mu to něco utrhlo hlavu.Gejzír krve polil pařáty stvůry, ale než si ji mohl zbývající voják prohlédnout, zmizela někde v lese.Jediné co o ní Mudrc věděl bylo, že má křídla, a není přátelsky naladěna.

Poklekl vedle mrtvého druha, ale pak zvítězil rozum nad smutkem.Popadl helmu přítele, nabral do ní vodu, druhou rukou svírajíc pušku, a uháněl zpátky k táboru.

* * *

Mynock a Plu byli ke svému překvapení ještě téhož dne, co zkončila bitva o Kamino, povoláni k další akci.Héro jim sdělil podrobnosti mise, jejímž cílem bylo zachránit mistra jediho Ki-Adi-Mundiho.Přestože dostali jen přibližné souřadnice, již nyní byli jeho mužům na stopě, a aniž by o tom věděli, přibližovali se k Felucii.

Na cestu byli vysláni s Acclamatorem, ale kromě pilotů, údržbářů, a dalších podpůrných funkcí, dostali jen dvacet vojáků.Navíc to nebyli muži z 501., ale z Codyho 212. útočného praporu, kterému Mynock moc nevěřil.Byl s nimi i samotný komandér Cody, kterého už i s ostatními zachránili z vraku lodi u Endoru.Dále si vyžádali Flyie, který pilotoval jejich LAAT.

Vojáci měli pohotovost, v okolí se prohnalo několik supých droidů, zatím se však neodvážili zaútočit.Nápadně se tu ale v nulové gravitaci vznášelo mnoho zdeformovaných kusů kovu-zbytků flotily hledaného jediho.

Cody z můstku pozoroval okolí, aby měl informace z první ruky.Když zběžným pohledem nezjistil nic nového, pustil se do rozhovoru s jedním pilotem.Mezitím se však objevilo něco na radaru.Kus kovu, bez života i elektřiny.Aly byl velký, a klínovitého tvaru.

Admirále, komandére, rychle!Pojďte se na něco podívat!“volal jeden člen posádky.Oba velitelé přiběhli, aby se podívali na nejnovější zprávu.

Křížník republiky, zničený!“řekl admirál a zaklel.Cody se místo toho podíval průzorem, aby to spatřil na vlastní oči.

To je Mundiho vlajkové loď...“

Myslíš, že generál...?“

To nezjistím, dokud se tam nepodíváme.“

Ale nejsou tam žádné známky života...“

Jenže jestli Mundi padl, tak chci vidět tu jeho dlouhou palici, než prohlásim, že je mrtvej.“ prohlásil odhodlaně Cody, než si nasadil helmu, popadl pušku a rázně odpochodoval do hangáru.

Pilote?“

Ano, admirále?“

On v tom křižníku nejspíš nebude.Kam se mohl podle vás podět?

Do hrobu, nebo sem,“ukázal prstem na mapu, „na Felucii.“

* * *

Světelný meč opět zabzučel, než se zase zabořil do ledové stěny, a na okamžik utichl, pak se celý proces opakoval.

Ki-Adi-Mundi se tvrdohlavě propracovával vpřed.Vrchol hory už nebyl příliš vzdálený. Fern a Speeder se drželi kus za jedim, harpuny z pistolí, které by je samy vytáhli nahoru, jim kvůli zledovatělému povrchu nebyli na nic.Jedi tento problém vyřešil jednoduše-aby klonům poskytl dodatečnou oporu, využil lan v puškách DC-15.Ten co byl nejníž z nich(Speeder), provaz vystřelil, a jedi ho nahoře vlastnoručně vrážel do přírodní stěny, vždy o kus víš. Lano tím sám využíval stejným způsobem, jako svůj světelný meč, a mohl tak vypustit salta a používání síly, protože se při přendávání jedné z pomůcek udržel vždy jen na jedné ruce. Kloni přitom, vždy když Mundi přendaval provaz, na kterém jinak vyseli, hledali oporu pro nohy, aby vážili co nejmíň.

Ledový vichr jim výstup nijak neusnadňoval.Jedi se zdál neúnavný, zato vojáci přicházeli o poslední rezervy sil.

Generále!Už to dál nepůjde!Mus...e si od...činout!“volal Fern.Vítr mu odtrhával slova od úst.Jedi se podíval dolů.V obličeji se mu také zračila únava, jeho knír a několik málo vlasů bylo namrzlých.Něco na ně zakřičel, ale vojáci mu nerozumněli ani slovo.Dali mu to přislušnými gesty najevo, pak už i generál začal s posunky(držel se jednou rukou).Jestli se z nich kloni něco dověděli, tak to, že kus nad nimi je skalní římsa, na které můžou zastavit.

Fern se s novým odhodláním přitáhl po provaze, zapřel se nohou o zledovatělou skálu, odrazil se a...A uklouzl.Když neočekávaně ztratil půdu pod nohama, ruce ho neunesly.Lano mu proklouzlo mezi prsty, a on se s řevem, doprovázen úlomky ledu, řítil dolů.

Zpanikařil, mlátil kolem sebe rukama i nohama, místo aby duchapřítomně vystřelil harpunu z pistole, kterou měl v pouzdře, enbo z pušky, které mu vysela na zádech.Stál při něm ale anděl strážný, v podobě Speedera, který prokázal, že si přezdívku zaslouží.Pustil se jednou rukou pušky s lanem, a bleskově chytil pravačku svého padajícího velitele.Provaz se povážlivě zhoupl, nic víc se však nestalo.

Fern se za ty dvě, tři sekundy ještě ani nestačil vzpamatovat z šoku, když sebou lano znovu škublo.Vojáci se na sebe podívali, pak už je opět čekal volný pád.Provaz se totiž vytrhl z ledu, když způsobili otřes chycením padajícího.Jedi to celé jen bezmocně sledoval.

Speeder rychle dokázal to, co jeho velitel předtím ne, měl navíc to štěstí, že v pistoli měl harpunu nabitou, jinak by musel Ferna pustit.

Vystřelil a jako zázrakem se lano na ledě zachytilo.I tak je ovšem čekal nepříjemný náraz na stěnu, při kterém se zlomilo několik kostí.Oba muži vyrazili výkřik, který se rozléhal po širokém okolí.Pak nastalo ticho.

No teda, tenhle velkej zamrzlej šutr už mi začíná lézt pěkně na nervy!“ulevil si Fern.Speeder chtěl taky něco říct, když mu komandér naznačil,aby byl zticha.Měl sto chutí, přirovnat ho k mnohým nelichotivým druhům v galaxii, ale poslechl.Pak i on něco uslyšel. Zezhora se ozvalo tlumené varování: „Lavina!“

Cože?“zeptal se Speeder.

Lavina, pořiď si něco na uši!“zařval Fern, než oplatil příteli službu-vytáhl pistoli, vystřelil harpunu pod nejbližší skalní převis a pevně chytil spolubojovníka.

Pod spásný výčnělek skály se dostali jen tak tak, o dvě vteřiny později už kolem nich s duněním padaly kopice sněhu.

To bylo o chlup.“zafuněl Fern.

Generál je možná...mrtvý.“

Je jedi, určitě se nějak zachránil.Teď bych si spíš dělal starosti o nás!“

Proč?Teď už nám nezbývá, než se vrátit.“

No právě.Podívej se, kde jsme.“

Viseli pod malým skalním převisem, nikde nebylo za co se chytit.Ztratili své pušky, i s jejich lany, navíc i jednu ze dvou pistolí.Ještě horší bylo, že teď vyseli na poslední harpuně.

Sakra!“

* * *

Cody s jeho týmem podle očekávání ostatních ve vraku křižníku nic důležitého nenašli, a tak se na admirálův rozkaz vydali na Felucii, podivný svět hor a džunglí.

Ze vzduchu objevili jeden záchranný modul, pak se, po proskenování okolí, odvážili přistát.

Patnáct se jich vylodilo a zkoumalo místo ze země, pět jich v LAAT zůstalo, aby spolu s Flyiem zkoumali těžko přístupná místa.

Pěší skupina(vedená Codym), se vydala od modulu po šesti párech stop.Jeden z těch šesti neměl boty klonového vojáka, že jsou za jediem, o tom už nebylo pochyb.

Když zhruba za dvě hodiny dorazili k táboru ztroskotanců, čekalo tam na ně až překvapivě mnoho lidí.Na místě už bylo oněch pět vojáků(mezi nimi i Plu a Mynock), i Flyi, kteří měli oblast zkoumat ze vzduchu, posedávali tam ale také Ki-Adi-Mundi, Fern, Speeder, Mudrc, i voják, co po celou dobu hlídal tábor.Nyní už tam konečně tedy byli všichni.

Patnáctičlennou skupinku přivítal jásot.Cody ovšem chtěl mít co nejdřív jasno, a tak šel za Mynockem, s jasnou otázkou: „Co se to tu děje?“

Ále, to vypadá na dlouhou historku.No, ať vám ji radši povypráví ti, kterých se týkala.“

A tak vyprávěli.Nejdříve Fern, o jejich dobrodružství na hoře, a následné záchraně, kterou obstaral Fly se svým LAAT, pak mudrc o ztrátě druha v džungli, a nakonec Plu podal zprávu, o tom co objevili, když zkoumali okolí-separatistickou základnu.

Když si vše konečně vypověděli, nacpali se do LAAT(s kapacitou třicet osob), a vydali se ke svému křižníku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA